Pět otázek pro Aju, spoluzakladatelku Spolku Líheň

Co pro tebe znamená divadlo? 

Divadlo je něco, co mám v srdci odjakživa. O divadle jsem od malička snila a dělala jsem vždycky všechno proto, abych u divadla mohla být. Divadlo je silnou součástí mého života, mého osobního příběhu. A miluju ho ze všech možných úhlů pohledu. Jako herečka, jako divák, režisér, rekvizitář nebo kostymérka. Už jsem vyzkoušela u divadla být leckým, lecčím. A to je skvělé. Miluju jeviště i hlediště malé, či velké. Miluju i ty dřevěný pimprlata. Miluju zákulisí, lidi v divadle.Díky divadlu jsem vyplivla ze sebe špunt, mám zážitků tolik, že už si to ani všechno nevybavím. Potkala jsem skvělé lidi. Miluju divadlo protože spojuje, ulevuje, udivuje, napravuje, objevuje, zvědomuje, zviditelňuje, nahlíží, dohání k smíchu nebo k pláči. Prkna, co znamenají svět. Je to jako když se dotkneš nebe. Miluju divadlo. 


Co si myslíš o pravidle "Děti a zvířata na jeviště nepatří"? 

Pravidla jsou od toho aby se porušovaly. To je pravidlo. 


Řadu let se ve své práci věnuješ dětem. Co tě k nim přivedlo? 

Shoda zázračných až neuvěřitelných náhod a moje vlastní děti. 


Dokážou tě děti pořád ještě něčím překvapit?

To si piš. Překvapují mě neustále dnes a denně, furt a pořád, neustále, nepřetržitě, v dobrém ale i v tom méně dobrém. 

 

Kdybys mohla naučit děti jen jedinou věc, jaká by to byla? 

Umět BÝT SPOLU v pohodě.